FrancieSNB

Salut, ahoj. V neděli jsem se vrátil z 10ti denního pobytu ve francouzských Alpách, středisku Vars-Risoul a chci se s vámi podělit o své zážitky.

Cesta byla vcelku schůdná i přes těch 16 hodin v autobuse. Zajistila to lůžková úprava autobusu, kdy vlastně celou noc můžete spát, pokud vám nevadí chrápání v Dolby Surround :-). Hnedka po příjezdu pod hory jsme zastavili v nákupním středisku a nakoupili patřičnou zásobu smradlavých sýrů a neodmyslitelného "Božolé"(Beaujolais). Po příjezdu jsme dostali instrukce ohledně jména hotelu a ubytování, ale protože nikdo z nás nechytil jak se hotel jmenuje.. stal se z něj okamžitě hotel u Negra:). Vcelku normální apartmán, ale pro 6 lidí celkem malej. Zvlášť potom, když jsme pořádali svařákovou párty se nikdo nemohl ani hnout.
Ježdění. Nikdy jsem nebyl v tak velkých horách a ani jsem nikdy nebyl v tak velkém středisku, tak jsem si připadal jako v říši divů. Na první den jsme si naplánovali projet co nejvíc sjezdovek a prozkoumat středisko. Z plánu nesešlo ani kvůli špatnému počasí a tak jsme si mohli k večeři říct ostatním, že jsme za celý den nestihly sjet ani tři čtvrtě sjezdovek a na nejvzdálenější horu jsme se nedostali vůbec! Den 2. Přidělal jsem vázko na mého freeridového Burtona s oběma úhly silně positivními. První jízda stačila k přizpůsobení na zcela nový způsob jízdy, řeknu vám, jednou ten slalomák chci!! A ještě druhý přínos to mělo, nesymetrickz posunuté vázání k patce zajistilo větší stabilitu a menší "zahryzávání" špičky v řezaných obloucích na nerovném terénu. Jinými slovy - míň jsem se válel :o).
Třetí a čtvrtý den. To nejhezčí zaježdění, které jsem kdy v životě zažil. Bez okolků stejný zážitek jako orgasmus! Hned ráno jsme vyjeli az na nejvyšší bod Charbieres(2750 m.n.m.) kvůli nafocení Alpských panorama a v tom mrazu jsme si všimli skupinky lyžařů směle stojících nad skalnatým srázem ůplně mimo sjezdovku. Souhlasně pokyvujeme jací to jsou blázni, když v tom si Tomáš vedle mě zabručí pod vousy:" tohle si dneska sjedu..". No co naplat:), bábovka nejsem a tak sme šli do toho. Odměnou za sjetí strmého kaňonu bylo moře neporušeného prašanu pod ním. Tam jsem pochopil, proč se dřív snowboardu říkalo surf na sněhu. Ten pocit je prostě báječnej! A protože to bylo takové vzrůšo, nedalo nám to, sjeli jsme si to ještě jednou.

FrancieSNB

Pak jsem měl sraz s klukama z bytu ve velkém snowparku, kde se nadnešek rolby opravdu činili. Chtěli jsme udělat víc videí, ale ukrutný mráz nás po chvilce vyhnal na zasluněnou stranu hory přezdívané "Mája". Ještě předtím sem si ale stačil vysloužit znamku "ten, kdo nepotřebuje zdravotní pojištění":) a prožil další nezapomenutelné okamžiky. Hned po příjezdu na vrchní stanici parku jsem si vyhléd "červený skok" zóny Difficile(obtížná). Ctěl jsem skočit jednoduše rovně, ale na umrzlém povrchu jsem špatně odhadl nájezdovou rychlost a skok mě "kopnul" mnohem víc něž jsem čekal! Pak už následovala ztráta stability a příprava na dopad. A právě tenhle okamžik je jeden z těch velmi prožitkových. Byl jsem zvyklí na menší skoky menší výšky, takže jsem se automaticky připravil na dopad a očekával náraz, když ale nepřicházel podíval jsem se pod sebe, a tam ještě 3 metry!! Tehle pocit letu, kdy nevíte co s vámi bude, jak moc to bude bolet, víte , že to přijde, ale pořád ještě letíte, si budu pamatovat vždycky! A nemůžu říct, že ve zlém, špíš se mi to líbilo. Nic jsem si neudělal a modřina na zadku nebyla nijak hrozivá( svou zásluhu nemůžu upřít páteřáku a chráničům zápěstí). Kluci mě přijeli sbírat, ale nic mi nebylo a jeětě jsem ten den něco menšího odskákal.
Den na to bylo taky krásně. Tady už ve zkratce řeknu, že jsem sjeli ještě druhou stranu kaňonu na kterou se do té doby nicko neodvážil a potom ještě freeride vedle sjezdovky KL. Shodou náhod, se zrovna v tomto termínu na této sjezdovce pro rychlostní lyžování konalo mistrovství světa, takže se tu těch podivně vypadajících mužíků v Latexu se svářečskou helmou motalo víc než zdrávo :). Tenhle freeride byl nejtěžší jaký jsem za celý pobyt jeli.
V následujících dnech nastala divočina a tak se nám podařilo natočit pouze dvě videa v té "bílé mlze". Spojil se přechozí přašan s novým a vzniklo tím impozantních 60cm práškové sněhové pokrývky, spodní vrstvy nepočítám. V takovém množství těch bílejch sr* nebylo nouze o dlouhé vykopávání a konečně se rozjet.
Cesta z5 utekla jako voda. Večer jsme ulehli a probudili se před Plzní :).

Videa jsou na mém video blogu : http://cz.youtube.com/profile_video_blog?user=jirka615
Nebo jako seznam videí přístupných takto:


Hezkou sezónu a co nejvíc zážitků!! Jirka